Lázně Zalakaros

Letos jsme se rozhodli, že podzimní prázdniny strávíme v maďarských lázních Zalakaros. 

Vyrazili jsme autem v sobotu brzy ráno. Jeli jsme přes Bratislavu, kde se najednou při východu slunce z mlhy vynořil Bratislavský hrad a most SNP. Po přejezdu slovensko-maďarských hranic jsme se divili nekonečným rovinám, stromům obalenými jmelím a taky maďarským vesnicím. Některé nám připadaly hodně zastaralé. Po vsích byly kolem všech cest a silnic vysázené vysoké túje. Vesnice vypadaly úplně jinak než naše.

Když jsme dojeli na místo, ubytovali jsme se v malém bytečku a spolu s našimi kamarády se vydali za koupáním.

Lázně byly veliké a moderně zařízené. Střídali jsme koupání v klasických, termálních a solných bazénech. Řádili jsme na tobogánech. Část venkovního areálu už byla bohužel uzavřená a tak jsme nemohli sjet obrovský 81 metrů dlouhý tobogán Anakonda. Ale vyzkoušeli jsme různé druhy saun. Finská sauna byla vyhřátá na 90C°. Před saunou byla veliká káď se studenou vodou, do které se lezlo po žebříku. Byl to super zážitek. Taky jsme ochutnali maďarské polévky . Jsou úplně jiné, než naše. A nejvíc jsme se pokaždé těšili na trdelník, který jsme si kupovali na trhu.

Dovolenou jsme si všichni užili a byly to hezky prožité prázdniny v Zalakaros. Doufáme, že se tam ještě někdy v létě podíváme, protože v okolí je spousta cyklostezek a také jezero Balaton. U něj jsme se zastavili na zpáteční cestě domů, bylo obklopené mlhou a vypadalo stejně jako ve filmu Pupendo. Pak už jsme cestou v autě odpočívali až domů. 

Vojtěch Dolejš a Jan Dolejš